Slovo bankrot má pro řadu lidí stále příchuť jakési katastrofy (mimochodem řecké slovo). Avšak podobně jako u jednotlivce nebo podniku ani krach státu nemusí být automaticky nějaká velká tragédie. Řecko ostatně upadá už zhruba 2000 let a těžko říct, jestli si za to může hlavně samo a jaký je podíl Říma, Osmanské říše, německých fašistů apod..
Lhát (o výhodnosti eura pro řeckou ekonomiku při jeho zavádění) a podvádět (falšovat makroekonomické statistiky) se prostě dlouhodobě nevyplácí. Stejně tak jako naivně věřit bruselským europohádkám a tomu, že stát nemůže zbankrotovat. Není důvod, aby kvůli problémům řeckých státních financí trpěli ostatní, kteří tam nevyvážejí ani neinvestovali. To bylo prostě riziko podnikání. I znovuzavedení drachmy je možné, proč by ne?
A co se týče eura samotného, ČR by měla pomoci eurozóně aspoň postojem ukazujícím, že euru věříme a jsme ochotni jej přijmout, jakmile to bude pro nás výhodné. Nic to nebude stát a mohlo by to pomoci trochu situaci na trzích uklidnit.